Prožíváš strach a úzkost pokaždé, když tvůj partner nebo partnerka odejde ven s kamarády? Napadají tě myšlenky jako „Co když mě podvede?“ nebo „Proč vůbec věnuje svůj čas někomu jinému než mně?“. Možná tě zároveň přepadají pocity závislosti, osamělosti a nenaplnění. A jeden společný strach, který se ti neustále vrací: „Co když mě opustí?“
Ahoj, moje jméno je Zuzana a dnes se budeme bavit o citové závislosti, konkrétně z pohledu, kdy je jejím hlavním znakem žárlivost. Často je žárlivost doprovázena strachem, pocitem, že jsi v roli oběti, bezmocí a ponížením. Pojďme se podívat na to, jak se s těmito pocity vypořádat a najít cestu k vyrovnanějšímu vztahu.
Dva hlavní druhy žárlivosti
Vnímám dva hlavní druhy žárlivosti, které se sice vzájemně nemusí vylučovat a můžeš je prožívat obojí najednou, ale je důležité je rozlišit, abys je mohla efektivně řešit. Pochopení, jaký typ žárlivosti tě trápí, je prvním krokem k tomu, abys nad ní získala kontrolu.
1. Obecná žárlivost na kohokoli a cokoli jiného
Prvním druhem je žárlivost, kterou pociťuješ na cokoli a kohokoli jiného, komu tvůj partner věnuje čas nebo pozornost. Je úplně jedno, jestli se baví s kluky, s holkama, jestli volá s vlastní mámou nebo se ségrou. Máš pocit, že kdykoli tvůj partner věnuje svůj čas někomu nebo něčemu jinému, jako by ti ubíral svou lásku, jako by ti ji odepíral. Cítíš se, jako by tě za to trestal. Žárlíš na kohokoli, s kým partner mluví a komu věnuje svůj čas, protože máš v sobě zakořeněný pocit, že láska na světě je nějakým způsobem omezená, že je jí nedostatek. Když partner věnuje svou pozornost a lásku někomu jinému, bojíš se, že na tebe už vlastně nezbyde. To znamená, že o tu lásku máš pocit, že musíš neustále soutěžit, a to tě vyčerpává a zraňuje.
2. Žárlivost na osoby stejného pohlaví a strach z podvodu (sexuální žárlivost)
Druhý druh, který vnímám, je žárlivost na osoby stejného pohlaví, jako jsi ty. Je to trošičku jiný typ žárlivosti, protože tady nejde o to, že partner věnuje pozornost někomu nebo něčemu jinému obecně. Jde o konkrétní strach, že partner bude věnovat tu pozornost, případně intimní nebo sexuální zájem, jiné osobě stejného pohlaví jako jsi ty. Často je to spojeno se strachem, že tě podvede. Tato žárlivost se projevuje i strachem, že si s někým píše nebo že se dívá na pornografii. V tomto případě přebíráš kompletní zodpovědnost za veškerou sexualitu svého partnera a máš pocit, že jen ty bys měla být zdrojem jeho sexuálního zájmu. Jakékoli odchýlení od tohoto ideálu v tobě vyvolává silnou úzkost a ohrožení.
Pět nejčastějších výroků, které provází žárlivost
Žárlivost je velmi široké a individuální téma. Proto jsem si pro tebe připravila pět nejčastějších výroků, které slýchám v komentářích, zprávách, na konzultacích od lidí, kteří si žárlivostí procházejí. Pojďme se na ně podívat a rozebrat, co vlastně znamenají a jak s nimi pracovat.
1. „Žárlivost je moje vina.“
Prvním výrokem, který je asi úplně nejčastější, je výrok „Žárlivost je moje vina“ nebo „Je to všechno moje vina.“ Není. Faktorů, které způsobily tvou žárlivost nebo to, že právě teď žárlíš, mohla být spousta. Hraje v tom roli dětství, dospívání, jestli jsi měla sourozence, jestli jsi musela bojovat o lásku rodičů, tvůj první partner, celkově všemožné vztahy, které jsi v životě prožila. Ukázat prstem na viníka tvou situaci nevyřeší. Rozhodně se na tom podílí více faktorů, takže to není tvoje vina. Co je tvoje, je tvoje zodpovědnost. A zodpovědnost nepřichází ruku v ruce s vinou. Doporučuji nehledat viníka, nehledat někoho, na koho můžeš ukázat prstem, ani vlastně neukazovat prstem na sebe. Protože když na sebe ukazuješ prstem, že je to všechno tvoje vina, stavíš se do role původce těchto problémů. Máš pocit, že ta chyba jsi ty. To ale zabraňuje v jejich vyřešení. Pro to, abys svou žárlivost zvládla vyřešit a zpracovat, se potřebuješ postavit do role tvůrce, toho řešitele. A právě když si myslíš nebo se stavíš do role, že je to všechno tvoje vina, tak se to dělá hodně těžko. Je to spojené s rolí oběti. K tomu, abys dokázala svou žárlivost vyřešit, je potřeba se postavit do role toho, kdo za to nese plnou zodpovědnost, ale ne vinu, a do role řešitele problému.
2. „Cítím se bezmocně, cítím, že se partnera musím doprošovat.“
Druhý nejčastější výrok jsou vlastně pocity bezmoci. To znamená „Cítím se bezmocně, cítím, že se partnera musím doprošovat.“ Zde je dobré si uvědomit, že žárlivost nemá přímou spojitost s partnerem. Žárlivost je pocit, který je v tobě. Dost možná i kdyby tam byl jakýkoli jiný člověk, tu žárlivost bys stejně pociťovala. To znamená jedno: tu žárlivost můžeš vyřešit jen ty. Takže zase, není důvod se v té situaci cítit bezmocně. Není důvod se cítit tak, že s tím vlastně moc nenaděláš. Typické je, že se žárlivost projevuje v momentě, kdy partner odejde, ať už jde za kamarády nebo někam ven, a je tam riziko, že potká jinou holku nebo kluka, nebo ten čas bude věnovat někomu jinému. A v ten moment se krásně dostaneš do role oběti. Protože spouštěč tvé žárlivosti, ten největší, je to, že ten partner odejde. Takže často se může stát, že se dostaneš do role, že vlastně čekáš na partnerův odchod jako na popravu. Tuto zodpovědnost za žárlivost, za to, že se zase dostaneš do toho stavu, dáváš na toho partnera. A to právě způsobuje pocity bezmoci, toho, že nevíš, co s tím dělat. Protože „ten partner ode mě odchází, ten partner mě opouští“, a ty pak jenom strašně žárlíš, nebo se naházíš do strachu a úzkosti. Ale pozor, takhle přesně ne. Tu žárlivost můžeš zvládnout ty, je to plně v tvých rukou. A to ty s ní můžeš pracovat a zpracovávat ji. Zároveň ti pocity bezmoci a role oběti znemožňují žárlivost vyřešit. Protože ať už to svaluješ na sebe, nebo na partnera, vždycky se na někoho ukážeš prstem a nepřijímáš za to zodpovědnost. A to, jak jsme si už řekli, se nevyřeší.
3. „Čekám na jeho odchod jako na popravu.“
Třetí nejčastější hláška, kterou jsem zmínila už před chvilkou, je „Čekám na jeho odchod jako na popravu.“ To znamená, že víš, že dnes je středa, za dva dny je pátek, a víš, že v pátek partner někam chodí ven, ať už s kamarády, nebo jede na víkend k rodičům, cokoli. A už od středy víš a pomaličku se začínáš stresovat, že on vlastně v pátek odejde. To je zase spadávání do role oběti. To znamená zase ta bezmoc, že on odejde a ty tam zůstaneš sama. Nebudeš vědět, jak to řešit, nebudeš vědět, co se sebou, a bude ti jenom hrozně zle a budeš v té situaci trpět. Takže zase, na tohle pomůže přijmout zodpovědnost do svých rukou a postavit se k jeho odchodu jako k výzvě. Že zase máš prostor na tom zapracovat, na té žárlivosti. Vím, pokud se teď právě nacházíš v situaci, kdy odchod partnera v tobě vzbuzuje záchvaty úzkosti a strachu, je strašně těžké si tohle vůbec představit. Že ten jeho odchod by mohl pro tebe znamenat nějaký prostor k růstu. Proto na konzultacích první, na čem pracujeme, je naučit se tu úzkost a paniku zvládat. A přestat se ztotožňovat s těmi panickými, katastrofickými scénáři. Drž si od nich jistý odstup. První, co učím klienty, je pracovat s tou situací, když partner odejde tak, aby ses alespoň trochu, alespoň do nějaké míry, cítila komfortně, nebo minimálně netrpěla. O tom třeba v příštím videu.
4. „Partner to nechápe a je v té situaci buď pasivní, nebo agresivní.“
Za čtvrté, často se setkávám s tím, že partner to nechápe a je v té situaci buď pasivní, nebo agresivní. Pasivní znamená, že nejeví zájem, nemá snahu to pochopit, prostě odejde, zavře za sebou dveře, moc se o to nezajímá. Agresivní znamená, že vyčítá, hádá se, křičí na tebe, dává ti nějaká ultimáta. Mimochodem, často je tam právě vyhrožováno odchodem, což bohužel v té situaci vůbec nepomáhá. Takže z role partnera nebo partnerky je tam to nepochopení. Ideální stav je, když tě partner v řešení situace podporuje. Je to pak všechno snazší, protože když je tam to porozumění a podpora, jsi zase o kousek blíž k seberůstu a vývoji celé situace. Ale je potřeba se naučit pracovat i s tou situací, kdy partner tě prostě nepodporuje, nebo tě za to odsuzuje. Ano, je to těžké, ale jde to. Takže když tě nedokáže podpořit partner, je potřeba se naučit tu podporu a to porozumění dávat sama sobě. Nebo ho najít někde jinde, ať už třeba u kamarádky, u kamaráda, nebo třeba na konzultaci. Prostě najít si člověka, který, když potřebuješ nějakou vnější podporu a vnější porozumění, ti ho dá, a nemusí to nutně být ten partner. Vnější podpora a uznání se dá do nějaké míry suplovat někým jiným, když v tom vztahu není. I když uznávám, je to těžký, ale nejlepší je naučit se tu podporu naházet sama v sobě. A to samozřejmě zase vyžaduje práci na svém sebevědomí, na své sebehodnotě, což je trošku jiné téma, asi bychom tady byli hodně dlouho, kdybych začala rozebírat i tohle. Ale i tady na YouTube kanálu najdeš určitě na tohle téma videa, tak mrkni do popisku, já ti tam nějaké hodím.
5. „Tu situaci přetrpím jako zvíře.“
A posledním, pátým výrokem je výrok, že „tu situaci přetrpím jako zvíře.“ To znamená, že partner odejde, nebo se věnuje někomu nebo něčemu jinému. A ty v ten moment prostě jenom trpíš. Celou dobu, co je partner pryč, se prostě strašně strachuješ, prožíváš neklid, panické záchvaty, až do doby, kdy partner přijde. A takhle se to opakuje třeba několik týdnů, měsíců nebo i let. Ne, že na té situaci nějakým způsobem rosteš a vyvíjíš se, ale že v ní vlastně jenom tiše trpíš. Znovu a znovu a znovu.
Jak na žárlivost podle Maslowovy pyramidy potřeb
Takže co udělat pro to, abys na té situaci byla schopná vyrůst, aby každý odchod partnera pro tebe byl jednodušší? Abys s každým odchodem partnera nebo partnerky se cítila líp a líp, abys s tím pořád dokázala líp a líp pracovat, až nakonec to budeš zvládat úplně v pohodě a ty odchody partnera nebo partnerky se pro tebe stanou úplně normální součástí života, která už tě žádným způsobem nebude stresovat? Tady si vypůjčím Maslowovu pyramidu potřeb. K tomu, abys na nějaké situaci vyrostla a ta situace se pro tebe stala transformační, potřebuješ vždycky uspokojit ta dolní patra té pyramidy.
Základní tělesné a fyziologické potřeby
Úplně dole jsou fyzické potřeby. To znamená, zvládnout se najíst, napít, spát, třeba když je partner pryč do noci. Ty můžeš začít pracovat na tom, že začneš pomaličku, patro po patru, postupovat výš a výš, až ta situace, až budeš mít všechny ty spodní potřeby naplněny. A potom budeš moct na té situaci růst. Takže nejdřív pracovat na tom, ať se zvládneš třeba napít, když je partner pryč, nebo najíst, ať vlastně celou dobu netrpíš nějakýma panickýma záchvatama a tak strašným strachem, že prostě neusnu, nejím, nenapiju se.
Potřeba bezpečí a jistoty
V momentě, kdy jsi v situaci, kdy tohle patro zvládáš (třeba tam jsi už teď, nebo budeš potřebovat na tomhle maličko zapracovat), vrháš se na druhé patro. Ve druhém patře je bezpečí a pocit jistoty. Snaž se navodit si uvnitř pocit bezpečí. Necítit se ohroženě tou situací a cítit jistotu vašeho vztahu, že to ten vztah zvládne, že to vydrží, když partner jde s kamarády na pivo. Také se necítit ohroženě, když jsi třeba v bytě sama. Udělej potřebné kroky k tomu, co by ti pomohlo, abys se v té situaci cítila co nejvíc bezpečně a co nejvíc jistě.
Potřeba lásky, přijetí a spolupatričnosti
Další patro je láska, přijetí a spolupatričnost. Vnímat to tak, že i když partner věnuje svou pozornost nebo energii něčemu jinému, přesto tě miluje. To znamená, zpracovat si podmíněnou lásku. Když tu lásku podmiňuješ, například „když jde s kamarády, tak už mě nemiluje“, „když tady hodinu telefonuje, tak už mě nemá rád“, dostáváš se do stavu, kdy je těžké na té situaci vyrůst, protože cítíš, že ti je láska odepřena. Dovol si pocítit partnerovu lásku, protože ona tam mnohdy je. Mnohdy tě partner má rád, i když není zrovna s tebou nebo se ti plně nevěnuje. Jen je potřeba ji umět přijmout.
Potřeba uznání a úcty
A posledním patře najdeš právě to uznání a úctu. Jak jsem zmiňovala, pokud tam není uznání tvých potřeb, tvých situací, celkově té žárlivosti od partnera, nebo ji třeba popírá (on taky mnohdy může být z toho vyděšený, že v momentě, kdy má pocit, že tvou žárlivost uzná, nebo ty tvé pocity, tak je tím vlastně potvrdí a ony se stanou faktem, což samozřejmě neobhajuje jeho chování, pokud tě v té situaci nepodporuje), tak tu úctu a to uznání si buď dát sama, což málokdo dokáže v takové míře, aby ho to fakt uklidnilo (a tady už to zase závisí na sebevědomí), nebo si ji suplovat někde jinde, ať už s kamarádkou na nějakém dobrém pokecu, s kamarádem, nebo třeba formou konzultace. Prostě uznávat své pocity, uznávat svou situaci a být v míru a vnitřním klidu sama se sebou. Když jsou splněny všechny tyto spodní patra pyramidy (které není jednoduché splnit), díky tomu, že to takhle pojmenovávám, to pro tebe bude alespoň trošku víc uchopitelné. Budeš díky tomu vědět, na čem konkrétně zapracovat, protože žárlivost, jak jsem zmínila na začátku, je strašně široké téma a těžko se uchopuje, když to není pojmenované. Takže když to zvládneš uspokojit, potom dosáhneš stavu, kdy na té situaci můžeš růst. A začne se to čas od času zlepšovat, odchod od odchodu to bude lepší. A ty se s tou situací naučíš pracovat a zvládat ji.
Malá rada na závěr
Jedna moje malá rada na závěr: pracuj na sobě, nikoli na partnerovi. Protože žárlivost nebo emocionální závislost je tvoje. Je to tvoje zodpovědnost, ne tvoje vina, ale tvoje zodpovědnost. A jen ty s tím můžeš něco udělat. A ono to jde. Protože vždycky, když se chce, vždycky, když je tam ta snaha na sobě pracovat, opravdová, upřímná snaha, tak to jde. A ty prostě jednoho dne tu žárlivost můžeš takhle pustit, takhle ji odhodit a mít ten vztah vyrovnaný a rovnocenný. Upřímně doufám, že tě tohle video alespoň trochu podpořilo na tvé cestě, že ses třeba v některém výroku našla a alespoň o trochu víc už víš, jakým směrem ho řešit, nebo na čem pracovat. Pokud cítíš, že tvá cesta je zarezervovat si se mnou konzultaci, tak to můžeš udělat na webu www.korello.cz. Odkaz najdeš v popisku videa. A i kdybys ses na konzultaci zatím necítila, nebo neměla tu potřebu, tak doufám, že tě tohle video alespoň trošičku podpořilo na tvé cestě a udělalo tu tvou žárlivost alespoň maličko uchopitelnější. Měj se krásně, přeju, ať se ti daří a ať se naučíš zvládat žárlivost, protože žádná lidská bytost si nezaslouží trpět odchodem partnera, nebo prožívat dlouhodobě jakékoli negativní pocity. Měj se krásně a ahoj!
Pro ty, kdo raději poslouchají
Pokud preferuješ poslech, podívej se na originální video, které je inspirací pro tento článek: Proč žárlím? Co s tím? Jak se jí zbavit?
💬 Komentáře (14)
